Vstupní lékařské prohlídky u zaměstnanců pracujících v noci
Změnil se postup v případě úhrady vstupních lékařských prohlídek (u zaměstnanců pracujících v noci) po poslední novelizaci zákona o specifických zdravotních službách, účinné od 1. 11. 2017?
Dotaz:
Hradí zaměstnavatel vždy od 1. 11. 2017 jak vstupní lékařskou prohlídku u zaměstnance pracujícího v noci [dle § 78 písm. k) ZP], tak i u zaměstnance, který vykonává noční práci dle § 78j ZP? V případě provedení vstupní prohlídky dne 19. 10. 2017 a nástupu do pracovního poměru od 1. 11. 2017 - vztahuje se již na tyto zaměstnance platba?
Odpověď:
U zaměstnance pracujícího v noci [kdo je zaměstnancem pracujícím v noci viz blíže Vámi uváděná definice v ustanovení § 78 odst. 1 písm. k) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZP“)] nedošlo v kontextu úhrady za vstupní lékařskou ve Vámi uváděném případě, kdy se uchazeč o zaměstnání o práci takového charakteru uchází a následně je na ni zaměstnavatelem přijat, k žádné změně.
Dle předchozí právní úpravy účinné do 31. 10. 2017 totiž platilo, s ohledem na financování vstupních lékařských prohlídek před vznikem pracovněprávního nebo obdobného vztahu, ustanovení § 59 odst. 2 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSZS“), ve kterém se uvádělo, že „vstupní lékařskou prohlídku hradí osoba ucházející se o zaměstnání. Zaměstnavatel hradí vstupní lékařskou prohlídku, pokud uzavře s uchazečem o zaměstnání pracovněprávní nebo obdobný vztah, nestanoví-li jiný právní předpis jinak. Věta první a druhá se nepoužije, jestliže osoba ucházející se o zaměstnání se s případným zaměstnavatelem nebo zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodne jinak nebo stanoví-li právní předpis jinak.“ Uvedené ustanovení bylo nutno v případě zaměstnance pracujícího v noci vykládat právě v kontextu zvláštního právního předpisu, kterým bylo ustanovení § 94 odst. 2 ZP účinné do 31. 10. 2017, ve kterém se uvádělo, že „zaměstnavatel je povinen zajistit, aby zaměstnanec pracující v noci byl vyšetřen poskytovatelem pracovnělékařských služeb před zařazením na noční práci, pravidelně podle potřeby, nejméně však jednou ročně a kdykoliv během zařazení na noční práci, pokud o to zaměstnanec požádá. Úhrada poskytnutých zdravotních služeb nesmí být po zaměstnanci požadována.“ Příslušné do 31. 10. 2017 účinné ustanovení ZP tedy bylo nutno v souvislosti s obecným ustanovením § 59 odst. 2 ZSZS účinným do 31. 10. 2017 vykládat v případě zaměstnance pracujícího v noci, resp. uchazeče o zaměstnání spojeným mimo jiné se statusem zaměstnance pracujícího v noci, tak, že v obou případech tyto prohlídky vždy hradí zaměstnavatel, a to dokonce i v případě, když není potenciální zaměstnanec (uchazeč o zaměstnání spojeným mimo jiné se statusem zaměstnance pracujícího v noci) do práce přijat.
Od 1. 11. 2017 účinná právní úprava je s ohledem na diskutovaný kontext stejná, když v ustanovení § 59 odst. 2 říká, že „Vstupní lékařskou prohlídku hradí osoba ucházející se o zaměstnání. Zaměstnavatel osobě ucházející se o zaměstnání vstupní lékařskou prohlídku uhradí, jestliže s ní uzavře pracovněprávní nebo obdobný vztah. Věta první a druhá se nepoužije, jestliže osoba ucházející se o zaměstnání se s případným zaměstnavatelem dohodne o úhradě vstupní lékařské prohlídky i v případě neuzavření pracovněprávního nebo obdobného vztahu, anebo stanoví-li právní předpis jinak. Vstupní lékařskou prohlídku, jde-li o posouzení zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o zaměstnání k práci v noci, hradí případný zaměstnavatel vždy.“ a v ustanovení § 94 odst. 2 ZP říká, že „Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby zaměstnanec pracující v noci byl vyšetřen poskytovatelem pracovnělékařských služeb v případech a za podmínek stanovených pro pracovnělékařské služby zákonem o specifických zdravotních službách. Úhrada poskytnutých zdravotních služeb nesmí být na zaměstnanci požadována.“
Závěry jsou tedy naprosto shodné jako u předešlé právní úpravy, tj. platí, že jak v případě uchazeče o zaměstnání spojeným mimo jiné se statusem zaměstnance pracujícího v noci, tak u zaměstnance pracujícího v noci musí vždy hradit příslušné prohlídky spojené se zaměstnancem pracujícím v noci či uchazečem o tuto práci (a to tedy nejen vstupní) zaměstnavatel a úhradu poskytnutých nákladů nesmí po zaměstnanci pracujícím v noci ani po uchazeči o tuto práci (ani po neúspěšném, který tuto práci následně neobdrží) nikdy požadovat.
K nově účinné právní úpravě by se tak v kontextu diskutovaných paragrafů dalo říci, že jde pouze o kosmetickou úpravu předchozí právní úpravy, jejímž cílem je upravit úhradu za vstupní lékařskou prohlídku tak, aby bylo ze zákona jednoznačně zřejmé, kdo prohlídku hradí. Vstupní lékařskou prohlídku si tak dle podle názoru zákonodárce jednoznačné dikce nové právní úpravy obecně hradí osoba ucházející se o zaměstnání, a to bez ohledu na to, zda ji absolvuje u smluvního poskytovatele pracovnělékařských služeb zaměstnavatele, u registrujícího poskytovatele nebo ve zdravotnickém zařízení, jehož provozovatelem je přímo zaměstnavatel (zaměstnavatel, který je zároveň poskytovatelem zdravotních služeb). Pokud však zaměstnavatel s osobou ucházející se o zaměstnání uzavře pracovněprávní vztah, obecně platí, že uhradí této osobě, tedy již zaměstnanci, náklady na vstupní lékařskou prohlídku. Zachovává se však obecně možnost zaměstnavatele uhradit vstupní lékařskou prohlídku i v jiných případech, než se uvádí výše, neboť řada velkých firem již na základě předchozího znění ustanovení § 59 odst. 2 ZSZS hradila prohlídku i osobě, kterou nepřijala, s ohledem na to, že náklady na lékařskou prohlídku mohou být pro tuto osobu značné.
S ohledem na nově účinnou právní úpravu § 94 odst. 2 ZP, ve kterém se od 1. 11. 2017 odkazuje v případě posuzování zdravotní způsobilosti zaměstnanců pracujících v noci na postupy podle zákona o specifických zdravotních službách, se nově v ustanovení § 59 odst. 2 ZSZS doplňuje, v souladu s článkem 9 odst. 2 písm. e) směrnice 2003/88/ES, o některých aspektech úpravy pracovní doby, že v případě práce v noci hradí případný zaměstnavatel vstupní lékařskou prohlídku osobě ucházející se o zaměstnání vždy. Poměrně zkreslujícím a nejasným vyjádřením „v případě práce v noci“ měl zákonodárce na mysli práci zaměstnanců pracujících v noci dle definice obsažené v ustanovení § 78 odst. 1 písm. k) ZP, nikoliv tedy práci všech zaměstnanců, kteří sice někdy vykonávají práci v noční době, avšak nespadají do kategorie zaměstnance pracujícího v noci. Úhrada vstupní lékařské prohlídky osob ucházejících se o zaměstnání, jde-li o práci v noci, se tedy bude i při jejich konečném nepřijetí do pracovního poměru vztahovat pouze na uchazeče o zaměstnání, spojeným mimo jiné se statusem zaměstnance pracujícího v noci, nikoliv i na uchazeče o zaměstnání, kteří by po přijetí nespadali do kategorie zaměstnanců pracujících v noci (práci v noci by vykonávali výjimečně nebo nikdy v rozsahu alespoň 3 hodin v noční době v rámci 24 hodin po sobě jdoucích v průměru alespoň jednou týdně).
Pro kategorii uchazečů o zaměstnání, kteří nespadají do kategorie zaměstnanců pracujících v noci, se tedy použije obecná právní úprava § 59 odst. 2 ZSZS, tj. jejich prohlídku hradí zaměstnavatel pouze v případě, pokud s ním následně zaměstnavatel uzavře pracovněprávní vztah, nebo v případě, že se na tom i v případě neúspěchu přijetí do zaměstnání se zaměstnavatelem uchazeč dohodl. Jediná změna oproti předchozí právní úpravě u této kategorie zaměstnanců tak spočívá v tom, že se z dikce § 59 odst. 2 ZSZS vypustila slova „zaměstnance se zaměstnavatelem“, neboť v souladu s Úmluvou Mezinárodní organizace práce č. 161 o závodních zdravotních službách (vyhláška č. 145/1988 Sb., o Úmluvě o závodních zdravotních službách) nesmí být náklady na pracovnělékařské služby přenášeny na zaměstnance, tj. zákon jasně říká, že se zaměstnanec se zaměstnavatelem nemůže dohodnout na tom, že by hradil náklady na pracovnělékařské služby zaměstnanec.
V případě provedení vstupní prohlídky dne 19. 10. 2017 u uchazeče o zaměstnání, který byl následně přijat do pracovněprávního vztahu se dnem nástupu do pracovního poměru od 01. 11. 2017, vždy tedy bude hradit náklady na její provedení zaměstnavatel, lhostejno, zda jde o uchazeče, který měl konat práci jako zaměstnanec pracující v noci, nebo o uchazeče, který měl v rámci výkonu práce také konat někdy práci v noční době, avšak který nespadá pod definici zaměstnance pracujícího v noci, a lhostejno, zda datum provedení této prohlídky bude spadat do předchozí či aktuálně účinné právní úpravy.