Povinnost zveřejnění účetní závěrky je dána zákonem
Jaké dokumenty tvoří účetní závěrku
Účetní závěrka je soubor finančních výkazů, který vypovídá o hospodaření společnosti v určitém období. Podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví (dále zákon o účetnictví) tvoří účetní závěrku rozvaha (bilance), výkaz zisku a ztráty (výsledovka) a příloha. Může zahrnovat přehled o peněžních tocích (cash-flow) a přehled o změnách vlastního kapitálu. Rozvaha, výkaz zisku a ztráty a příloha mohou být sestaveny ve zjednodušeném nebo plném rozsahu. Zjednodušený rozsah lze využít u účetních jednotek, které nepodléhají povinnému auditu. Výjimkou tvoří akciové společnosti, kterým zákon o účetnictví ukládá plný rozsah účetní závěrky vždy. Účetní závěrka se sestavuje k poslednímu dni účetního období a musí být podepsána statutárním orgánem společnosti.
Povinnost zveřejnění účetní závěrky
Účetní jednotky předkládají účetní závěrku jako přílohu k přiznání k dani z příjmů příslušnému finančnímu úřadu. Kromě toho má účetní jednotka povinnost zveřejnit svou účetní závěrku ve sbírce listin, která je součástí obchodního rejstříku. Tato povinnost je stanovena v § 21a zákona o účetnictví. Účetní závěrku zveřejňují účetní jednotky, které se zapisují do obchodního rejstříku. Účetní jednotky zveřejňují účetní závěrku v rozsahu, v jakém jimi byla sestavena. Účetní jednotky, které povinně ověřují účetní závěrku auditorem, zveřejňují účetní závěrku i výroční zprávu po jejich ověření auditorem a po schválení k tomu příslušným orgánem účetní jednotky (valná hromada společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti, členská schůze družstva), a to ve lhůtě do 30 dnů od splnění obou uvedených podmínek, nejpozději však do konce bezprostředně následujícího účetního období bez ohledu na to, zda ke schválení došlo. Tyto účetní jednotky jsou povinny zveřejnit i zprávu o auditu, případně další sestavované zprávy (např. výroční zprávu) a informaci o tom, že zveřejňované účetní záznamy nebyly případně schváleny příslušným orgánem právnické osoby.
Pro účetní jednotky bez povinného auditu není konkrétní lhůta pro uložení listin stanovena a uplatní se tedy § 38k odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (uložení listin bez zbytečného odkladu). S přihlédnutím ke lhůtě pro účetní jednotky s povinným auditem lze vycházet ze lhůty 30 dnů od schválení účetní závěrky, popř. i ze lhůty do konce bezprostředně následujícího účetního období.
Jak zveřejnit účetní závěrku
Účetní závěrka se zveřejňuje uložením do sbírky listin u příslušného rejstříkového soudu. V souladu s vyhláškou č. 562/2006 Sb., je od 1. ledna 2007 uložena povinnost zakládat listiny určené do sbírky listin (mimo rejstříkové řízení) pouze v elektronické podobě ve formátu s příponou .pdf (Portable Document Format). Listiny mohou účetní jednotky zasílat elektronickou poštou nebo na datovém nosiči CD-R (Compact Disc Recordable). Rejstříkový soud takto doručené CD-R nevrací, po uplynutí doby 6 měsíců od doručení je skartuje.
Sankce za nesplnění povinnosti zveřejnění účetní závěrky
V případě, že účetní jednotka nezveřejní účetní závěrku nebo výroční zprávu způsobem stanoveným zákonem o účetnictví, může být uložena pokuta do výše 3 % z celkové hodnoty aktiv. S ohledem na hodnotu aktiv některých společností může uložená pokuta dosahovat miliónových částek. K uložení této pokuty může přistoupit příslušný kontrolní orgán při své činnosti podle zvláštních právních předpisů nebo finanční úřad při správě daní.
V praxi se dále běžně za nezveřejnění účetní závěrky používá pokuta udělená rejstříkovým soudem podle ustanovení § 200 de zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, tj. až do výše 20.000 Kč.
Možnost udělení pokuty vyplývá také z § 24 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. Podle tohoto ustanovení se přestupku dopustí ten, kdo poruší povinnost uložit listinu do sbírky listin. Za tento přestupek lze obecním úřadem, příp. jiným správním orgánem udělit pokutu až do výše 50 000 Kč.
Nezveřejnění účetní závěrky ve sbírky listin může být dokonce trestným činem, který je zařazen mezi trestné činy proti hospodářské kázni v ustanovení § 125 odst. 2 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů. Ten, kdo jiného ohrozí nebo omezí na právech tím, že bez zbytečného odkladu nepodá návrh na zápis zákonem stanoveného údaje do obchodního rejstříku nebo neuloží listinu do sbírky listin, ač je k tomu podle zákona povinen, dopouští se trestného činu zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění. Za tento trestní čin hrozí trest odnětí svobody od šesti měsíců do pěti let nebo zákaz činnosti, případně peněžitý trest.
Podrobný návod na zakládání listin najdete na stránkách ministerstva spravedlnosti zde.