Dárkové poukázky pro zaměstnance
aké budou daňové aspekty dárkových poukázek, které zaměstnavatel rozdává na konci roku svým zaměstnancům?
Dotaz:
Zaměstnavatel chce zaměstnancům dát v závěru roku dárkovou poukázku ve výši 1 000 Kč od firmy SODEXHO.
Nevím přesně, jak postupovat u zaměstnavatele a u zaměstnance:
• Zda tuto částku u zaměstnance zdanit daní z příjmu a odvést zdravotní a sociální pojištění?
• Zda bude u zaměstnavatele daňovým nákladem?
Odpověď:
V odpovědi na Váš dotaz budu citovat z právních předpisů a stanovisek:
1. Zdaňování na straně zaměstnance
1.1. V první řadě uvádím citaci ust. § 6 odst. 9 písm. d) ZDP (Zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmu), podle kterého jsou od daně z příjmu osvobozena nepeněžní plnění poskytovaná za následujících podmínek:
... "nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnancům z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, ve formě možnosti používat rekreační, zdravotnická a vzdělávací zařízení, předškolní zařízení, závodní knihovny, tělovýchovná a sportovní zařízení nebo ve formě příspěvku na kulturní pořady a sportovní akce; jde-li však o poskytnutí rekreace včetně zájezdů, je u zaměstnance z hodnoty nepeněžního plnění od daně osvobozena v úhrnu nejvýše částka 20 000 Kč za kalendářní rok. Jako plnění zaměstnavatele zaměstnanci se posuzuje i plnění poskytnuté pro rodinné příslušníky zaměstnance."
1.2. Dále uvádím citaci z KDP příspěvek č. 228/12.03.08 - Problematika poukázek na nepeněžní plnění na odběr služeb případně jiných plnění a vymezení účelu poukázek na nepeněžní plnění. V následujícím textu je uvedeno stanovisko daňové poradkyně Ing. Dany Trezziová, která problematiku předkládá, včetně souhlasného stanoviska MF: „ZDP taxativně vyjmenovává v § 6 odst. 9 písm. d) ZDP okruh plnění, které je osvobozeno od daně z příjmů fyzických osob. Zaměstnavatel při poskytování tohoto plnění musí být schopen prokázat, že poukázka byla použita v souladu s § 6 odst. 9 písm. d) ZDP. Podle informace k používání poukázek k čerpání prostředků z FKSP formou poukázek, kterou zveřejnilo Ministerstvo financí lze považovat za oprávněný požadavek zaměstnavatelů, aby byl na poukázce přesně vyznačen účel, který odpovídá činnostem, jež lze z fondu hradit (např. na pořízení vstupenky na kulturní, tělovýchovnou nebo sportovní akci). Ministerstvo financí dále uvádí, že pokud ze vztahu mezi "příjemcem" poukázky a zaměstnavatelem vyplývá, že plnění ve prospěch držitele poukázky odpovídá požadavkům vyhlášky, potom údaje uvedené na poukázce mohou být minimální. Na základě výše uvedeného se domníváme se, že účelová poukázka nemusí být určena na jeden konkrétní účel, nýbrž zaměstnanec si může vybrat z konkrétního okruhů plnění. ZDP explicitně nestanovuje, že by na poukázce mělo být uvedeno, na jaký konkrétní účel se poukázka poskytuje, resp. jakou protihodnotu (službu či jaké zboží) zaměstnanec obdrží po jejím předložení a nevymezuje ani rozsah daného účelu. V případě, že zaměstnavatel je schopen prokázat, že poukázka na odběr služeb nebo jiného plnění bude použita v souladu s § 6 odst. 9 písm. d) ZDP, bude dle našeho názoru možné považovat poskytnutou poukázku za plnění osvobozené od daně z příjmů fyzických osob podle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP i bez toho aby byl účel na poukázce velmi úzce a konkrétně vymezen. Poukázky s jedním konkrétně vymezeným účelem je pak dle našeho názoru možné nahradit poukázkou, kterou je možné libovolně směnit za několik druhů plnění, např. na kulturu a sport, relaxaci, dovolenou, vzdělávání, zdravotní péči, nákup léků a zdravotních pomůcek, lázeňské programy a očkování apod. Vzhledem k výkladové nejednoznačnosti? tedy navrhujeme, aby Ministerstvo financí potvrdilo skutečnost, že poukázky na služby příp. jiná plnění jsou považovány za nepeněžní plnění ve smyslu § 6 odst. 9 písm. d) a § 25 odst. 1 písm. h). Zároveň si dovolujeme přihlédnout k četným názorům Ministerstvo financí, které již několikrát konstatovalo, že poukázky na služby příp. jiná plnění jsou považovány za nepeněžní plnění (např. viz příspěvek č. 07/26.01.05 z jednání Koordinačního výboru MF ČR – Problematika poukázek na peněžní plnění poskytovaných zaměstnavatelem zaměstnanci a závěr MF). Dále navrhujeme, aby Ministerstvo financí potvrdilo, že pro vymezení účelu poukázky není důležité, jak úzce či široce je vymezeno plnění, vyjma plnění limitovaných ZDP (příspěvek na dovolenou – při nevymezení plnění by mohlo dojít k překročení osvobozeného limitu) které lze za poukázku směnit, ale skutečnost, že zaměstnavatel je schopen prokázat, že poukázka byla použita na účel v souladu s § 6 odst. 9 písm. d) ZDP. Samozřejmě, že pokud bude plnění hrazeno z FKSP, zaměstnavatel musí zajistit, aby byly splněny podmínky nutné k prokázání, že nepeněžní plnění bylo poskytnuto v souladu s vyhláškou o FKSP.“
Stanovisko Ministerstva financí: Souhlas s názorem předkladatele
Závěr:
Z uvedených informací vyplývá, že poukázky poskytnuté zaměstnavatelem a zaměstnancem využité na účely vymezené v ust. § 6 odst. 9 ZDP, jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a nepodléhají odvodům zákonného pojistného.
2. Na straně zaměstnavatele se bude jednat o daňově neúčinný náklad dle ust. § 25 odst. 1 písm. h) ZDP.