Co vše je předmětem daně z příjmů aneb na co nezapomenout v daňovém přiznání
6.3.2020, Zdroj: Česká daňová správa
V souvislosti s podáním daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za uplynulé zdaňovací období 2019 je třeba si položit otázku, co je vlastně předmětem této daně, co je třeba zdanit a na co nezapomenout. Následující řádky pomohou některé tyto tituly příjmů přiblížit. Na co se tedy poplatníci nejčastěji v této souvislosti ptají? Dozvíte se dále....
Předmět daně z příjmů fyzických osob
Jaké příjmy jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob?
Předmětem daně z příjmů fyzických osob upraveným v § 3 ZDP jsou:
- příjmy ze závislé činnosti (§ 6),
- příjmy ze samostatné činnosti (§ 7),
- příjmy z kapitálového majetku (§ 8),
- příjmy z nájmu (§ 9),
- ostatní příjmy (§ 10).
Příjmem se rovněž rozumí příjem peněžní i nepeněžní dosažený i směnou.
Prodej vytěženého dřeva z vlastního lesního pozemku, kdy vlastník tohoto pozemku není zemědělským podnikatelem. V roce 2019 poplatník vykácel stromy z porostu na pozemku, na kterém měl povinnost hospodařit podle lesního zákona a toto vytěžené dřevo prodal. Podléhá příjem z prodeje dřeva zdanění daní z příjmů a lze k tomuto příjmu uplatnit výdaj stanovený procentem z příjmů?
Příjem z prodeje dřeva bude pro účely daně z příjmů považován za příjem ze zemědělské výroby podle § 10 odst. 1 písm. a) ZDP, ke kterému lze uplatnit výdaj v paušální výši (procentem z příjmů) podle § 7 odst. 7 písm. a) ZDP, tj. 80 % z příjmů, nejvýše však lze tyto výdaje uplatnit do částky 1 600 000 Kč.
Prodej jednotky (rodinného domu)
Prodej jednotky (rodinného domu) - o jaký druh příjmů se jedná?
Příjmy z převodu nemovitých věcí - tedy i jednotek (nezahrnutých do obchodního majetku) podléhají zdanění daní z příjmů fyzických osob podle § 10 ZDP, pokud nejsou od této daně osvobozeny. Podmínky, za kterých je příjem z prodeje osvobozen, jsou uvedeny v § 4 odst. 1 písm. a), b) a v) ZDP.
V roce 2019 jsem prodal jednotku, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, která nebyla zahrnuta do obchodního majetku a ve které jsem měl bydliště od roku 2003. Jsou příjmy z prodeje osvobozeny?
Příjmy z prodeje jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, a souvisejícího pozemku, pokud jste v něm měl bydliště nejméně po dobu 2 let bezprostředně před prodejem, jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob podle § 4 odst. 1 písm. a) ZDP.
Jak se postupuje u příjmů z prodeje rodinného domu, pokud jsem v něm měl bydliště po dobu kratší než dva roky?
Podle § 4 odst. 1 písm. a) ZDP je příjem z prodeje rodinného domu, jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru a souvisejícího pozemku, pokud v něm měl prodávající bydliště bezprostředně před prodejem po dobu kratší 2 let, osvobozen, použije-li získané prostředky na uspokojení vlastní bytové potřeby. V případě, že příjem z prodeje nebude použitý na uspokojení vlastních bytových potřeb, bude podléhat zdanění podle § 10 odst. 1 písm. b) ZDP. Zdaněn bude příjem snížený o výdaje podle § 10 odst. 5 ZDP.
Zdědila jsem po matce byt včetně příslušných nebytových prostor (tj. jednotku, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru). V tomto bytě prozatím bydlím. Mám v úmyslu jej ještě letos prodat, protože mám svůj, který jsem před čtyřmi lety, kdy jsem se přestěhovala k matce z důvodu péče o ni, začala pronajímat. Jakou daň z příjmů z prodeje tohoto bytu musím zaplatit?
Za předpokladu, že jste měla v prodávaném bytě (jednotka) bydliště nejméně po dobu dvou let bezprostředně před jeho prodejem, jsou splněny podmínky § 4 odst. 1 písm. a) ZDP. Příjmy z prodeje bytu jsou proto osvobozené.
Vlastním od roku 2000 jednotku a část společných nebytových prostor v bytovém domě. Do roku 2002 jsem v bytě bydlel a od roku 2002 jej pronajímám. Zvažuji prodej nájemci. Slyšel jsem, že příjem z prodeje bych mohl mít osvobozený od daně z příjmů.
Protože doba mezi nabytím a prodejem již v tomto okamžiku (2019) přesahuje dobu pěti let, byl by případný příjem z prodeje u Vás osvobozen od daně z příjmů podle § 4 odst. 1 písm. b) ZDP. Uvedené platí za předpokladu, že byt není a po dobu nejméně pěti bezprostředně předcházejících let nebyl zahrnut do obchodního majetku.
Jednotliví majitelé bytů (od roku 2003) jsou v domě spoluvlastníky společných nebytových prostor (bývalá prádelna). Na stavebním odboru městského úřadu ohlásili změnu prostor prádelny na byt, aniž by byly provedeny jakékoliv úpravy. Tyto prostory prodávají. Budou příjmy spoluvlastníků z prodeje těchto prostor osvobozeny od daně z příjmů?
Příjmy z popsaného prodeje budou osvobozeny z důvodu splnění podmínky vlastnictví po dobu 5 let podle ustanovení § 4 odst. 1 písm. b) ZDP.
Rodinný dům
Co se rozumí pod pojmem rodinný dům?
Rodinný dům je stavba pro bydlení, která svým stavebním uspořádáním odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a v níž je více než polovina podlahové plochy místností a prostorů určena k bydlení. Rodinný dům může mít nejvýše 3 samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví (§ 2 písm. a) bod 2 Vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území).
Jednotka
Jak je vymezena jednotka podle nového občanského zákoníku?
Podle právní úpravy platné do 31. 12. 2013 (§ 2 a § 22 zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, ve znění pozdějších předpisů) je vlastnictví tvořeno jednotlivými objekty (jednotkou a dále podílem na společných částech), avšak podle § 1159 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen občanský zákoník), tvoří byt jako prostorově oddělená část domu a podíl na společných částech nemovité věci jeden vlastnický objekt (jednotku). Jednotka je podle ustanovení § 1159 občanského zákoníku věcí nemovitou. Byt a podíl na společných částech nemovité věci jsou vzájemně spojené a neoddělitelné. Předmětem vlastnictví není dle občanského zákoníku byt, ale jednotka. Jednotka vzniklá na základě právních předpisů účinných do 31. 12. 2013 nemovitostí není. Od 1. 1. 2014 existují vedle sebe dva druhy jednotek, jejichž právní pojetí se vzájemně liší. Z přechodného ustanovení § 3063 občanského zákoníku vyplývá, že v domech, kde vznikly jednotky podle dosavadního zákona o vlastnictví bytů, zůstane jejich pojetí zachováno i po dni nabytí účinnosti občanského zákoníku. V takovém případě budou po 1. 1. 2014 převáděny jednotky v právním pojetí podle zákona o vlastnictví bytů, nikoli podle občanského zákoníku, a to i při dalších převodech mezi stávajícími vlastníky jednotek a dalšími nabyvateli. Pokud by chtěli vlastníci jednotek v domě, v němž jednotky vznikly před 1. 1. 2014, dosáhnout toho, aby byli vlastníky jednotek v právním pojetí podle občanského zákoníku, museli by nejdříve zrušit dosavadní prohlášení a přijmout prohlášení nové, a to za souhlasu všech vlastníků jednotek.
Bydliště
Co se rozumí pod pojmem bydliště?
Podle § 2 odst. 4 ZDP se bydlištěm na území České republiky pro účely daně z příjmů fyzických osob rozumí místo, kde má poplatník stálý byt za okolností, z nichž lze usuzovat na jeho úmysl trvale se v tomto bytě zdržovat. Stálým bytem se pak rozumí byt, který je poplatníkovi kdykoliv k dispozici podle jeho potřeby, ať již vlastní nebo pronajatý. Tento byt může být poplatníkem pronajat jiné osobě formou, která umožňuje podle potřeby poplatníka jeho užívání bez prodlevy.
Úmysl poplatníka zdržovat se trvale ve stálém bytě se posuzuje vzhledem k okolnostem jeho osobního a rodinného stavu, má-li zde rovněž např. manželku (manžela) děti, rodiče, nebo zda byt je využíván v návaznosti na jeho ekonomické aktivity (podnikání, zaměstnání apod.). V praxi to nejčastěji bývá trvalý pobyt.
Trvalý pobyt
Jaký význam má trvalý pobyt z hlediska správy daně?
Trvalý pobyt (podle zákona o evidenci obyvatel) má význam pro podání přiznání k dani z příjmů fyzických osob, protože přiznání se podává místně příslušnému správci daně, a tím je podle § 13 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, ve znění pozdějších předpisů, u fyzické osoby správce daně v místě pobytu; pro účely správy daní se místem pobytu fyzické osoby rozumí adresa místa trvalého pobytu občana České republiky, nebo adresa hlášeného místa pobytu cizince, a nelze-li takto místo pobytu fyzické osoby určit, rozumí se jím místo na území České republiky, kde se fyzická osoba převážně zdržuje.
Bytová potřeba
Co se rozumí pod pojmem bytová potřeba?
Bytovou potřebou se pro účely zákona rozumí případy, které jsou vyjmenovány v § 15 odst. 3 písm. a) až h) ZDP. Je to např. výstavba bytového domu, rodinného domu, jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž sklep nebo komoru, koupě pozemku za předpokladu, že na pozemku bude zahájena výstavba bytového nebo rodinného domu, nebo jednotky do 4 let od okamžiku uzavření úvěrové smlouvy, koupě bytového nebo rodinného domu nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž sklep nebo komoru (platí i pro rozestavěné stavby), splacení vkladu právnické osobě jejím členem za účelem získání práva nájmu nebo jiného užívání bytu nebo rodinného domu, úhrada za převod podílu v obchodní korporaci jejím členem uskutečněná v souvislosti s převodem práva nájmu nebo jiného užívání bytu, splacení úvěru nebo zápůjčky použitých poplatníkem na financování bytových potřeb uvedených v písm. a) až g), pokud jsou splněny podmínky pro tyto bytové potřeby.
V roce 2019 jsem prodal rodinný dům, ve kterém jsem měl bydliště od roku 2018, jaké musím splnit podmínky pro osvobození příjmů z prodeje domu?
Získané peněžní prostředky použijete na uspokojení vlastních bytových potřeb nejpozději do jednoho roku následujícím po roce, v němž jste částku přijal. Tento příjem je osvobozen i tehdy, pokud jste částku odpovídající úhradě vynaložil na bytové potřeby v době 1 roku před jejím obdržením [§ 4 odst. 1 písm. v) ZDP]. Přijetí částky musíte oznámit správci daně do konce zdaňovacího období, ve kterém k jejímu přijetí došlo. Jestliže použijete na získání bytové potřeby jen část získaných prostředků, jsou osvobozeny pouze takto použité získané prostředky a zbývající část je zdanitelným příjmem podle § 10 odst. 1 písm. b) ZDP.
Prodej pozemku
V roce 2019 jsem prodal pozemek, který jsem zdědil po svém otci. Jak mám postupovat, jsem od daně osvobozen?
Příjmy z prodeje nemovitých věcí [neuvedených v § 4 odst. 1 písm. a) ZDP, tedy i pozemků] jsou osvobozeny, přesáhne-li doba mezi jejich nabytím a prodejem dobu 5 let. V případě, že jde o prodej nemovitých věcí nabytých děděním od zůstavitele, který byl příbuzným v řadě přímé nebo manželem (manželkou), zkracuje se doba pěti let o dobu, po kterou byly tyto nemovité věci prokazatelně ve vlastnictví zůstavitele.