Otázky a odpovědi k EET- elektronická evidence tržeb 2016

19.05.2015 15:33

Bude se EET vztahovat i na řemeslníky, kteří vybírají hotové peníze od svých zákazníků? Bude povinen se zapojit to EET i ten, kdo prodává sezónně například květiny, zeleninu, ovoce nebo med, jako přebytek z vlastní zahrádky? Proč se EET vztahuje na platby kartou? Kolik to bude podnikatele stát? Bude si muset podnikatel koupit registrační pokladnu?

Bude se EET vztahovat i na řemeslníky, kteří vybírají hotové peníze od svých zákazníků?

Zatím určitě ne. Zákon dočasně vyjímá z povinnosti evidovat tržby všechny činnosti s výjimkou ubytovacích a stravovacích služeb, velkoobchodu a maloobchodu. Na další činnosti bude aplikace zákona rozšířena postupně v návaznosti na výsledky rizikové analýzy Finanční správy.
Rozhodně však ani do budoucna nechceme zatěžovat podnikání nadměrnými povinnostmi tam, kde by to bylo na překážku jeho fungování nebo náklady převýšily efekt. Postupně s ohledem na rychlý vývoj informačních technologií nebude elektronická evidence představovat technický problém prakticky pro nikoho.

Bylo by nesystémové, aby z povinnosti evidovat tržby byly a priori vyňaty podnikatelské subjekty, které se vyznačují tím, že nemají „kamennou provozovnu“. Tato skutečnost jim obecně nebrání v tom, aby evidovaly tržby. Takový postup by znamenal neodůvodněnou diskriminaci a konkurenční výhodu, které se systém EET naopak snaží vyřešit.

Bude se elektronická evidence tržeb vztahovat i na drobné živnostníky, kteří nemají tržby v hotovosti a vystavují faktury pro převod na účet a nejsou plátci DPH?

Ne. Záměrem elektronické evidence tržeb je evidence všech tržeb v hotovosti, platební kartou, poukázkami (typicky stravenkami) a dalšími podobnými způsoby. Naopak přímé platby z účtu na účet by předmětem evidence tržeb být neměly.

Bude povinen se zapojit to EET i ten, kdo prodává sezónně například květiny, zeleninu, ovoce nebo med, jako přebytek z vlastní zahrádky?

Pokud se jedná o občasný přivýdělek, který nemá povahu podnikání, nebude prodejce evidenci tržeb podléhat. Samozřejmě však platí, že pokud někdo tímto způsobem podniká, byť nepravidelně, pak se elektronická evidence tržeb vztahuje i na něj. Fyzické osoby by měly umět tyto situace rozlišovat už dnes kvůli plnění povinností podle zákona o daních z příjmů – ale pokud si nebudou jisté, finanční úřad jim pomůže problém posoudit. Zákon totiž zavádí také institut závazného posouzení, které poplatníkům, kteří si nebudou jisti, vydá finanční úřad za snížený správní poplatek 1 000 korun.

Budou povinnosti podléhat tržby subjektů bez stálé provozovny typu „kolotočáři“, „stánkaři“?

Bylo by nesystémové, kdyby z povinnosti evidovat tržby byly tyto podnikatelské subjekty vyňaty. Tito podnikatelé se sice vyznačují tím, že nemají „kamennou provozovnu“, tato skutečnost jim však nebrání v tom, aby evidovaly tržby. Zjednodušeně řečeno – kdo využívá mobilní telefon, měl by být schopen elektronické evidence.

Proč se EET vztahuje na platby kartou?

Ačkoliv platby kartou zanechávají „elektronickou stopu“, cílem EET je evidence většiny plateb v maloobchodě zboží a služeb. Platby kartou jsou druhou největší skupinou hned po platbách v hotovosti, není tedy možné je vyloučit. V takovém případě by data zasílaná finanční správě byla nepoužitelná pro analýzu a nemohlo by dojít k naplnění slibu, že kontroly budou cílené a poctiví nebudou obtěžováni.

Proč se EET nevztahuje na platby čistě převodem na účet?

Tyto platby se již v současnosti vyznačují vysokou mírou dohledatelnosti a průkaznosti. Takové platby jsou evidovány bankami a banky mají povinnost vydat na žádost Finanční správy výpis z účtu.

Kolik to bude podnikatele stát?

Vzhledem k tomu, že EET nenařizuje žádné stanovené zařízení a umožňuje využívat širokou paletu zařízení od stávajících pokladen přes tablety až po mobilní telefony, předpokládáme minimální náklady pro podnikatele. U nejmenších podnikatelů půjde maximálně o několik tisíc korun jednorázově nebo stokoruny měsíčně, u větších často jen o úpravu software. A nejmenší subjekty, které zaplatí daně, nebude pořízení zařízení stát nic. Náklady na pořízení vybavení si totiž díky slevě na dani ve výši 5 000 Kč odečtou od daně z příjmů.

Kdo bude moci uplatnit slevu na dani ve výši 5 000 Kč?

Jednorázovou slevu ve výši 5 000 Kč budou moci uplatnit všichni poplatníci daně z příjmů fyzických osob, kterým v daném roce vznikla povinnost evidovat tržby podle Zákona o evidenci tržeb.

Účtenky

Bude zákazník u pokladny čekat na spojení, aby si mohl odnést účtenku?

Nebude. Pokud nebude spojení fungovat, může podnikatel vytisknout účtenku bez unikátního kódu. Musí ale poslat data dodatečně, do 48 hodin.

Je zákazník povinen převzít účtenku?

Stejně jako většina zemí, kde již některá z forem evidence tržeb funguje, hodlá i Česká republika zákazníky motivovat pozitivně. Akceptovali jsme vznesené připomínky a z návrhu zákona jsme povinnost zákazníka účtenku převzít úplně odstranili. Je tedy zcela na rozhodnutí každého jednotlivce, zda si účtenku fyzicky převezme.

Nebude se zavádět nějaká minimální platba, od níž by účtenka byla nutná, nebo bude nutné vystavovat fakturu i při nákupu sirek?

Ministerstvo financí je proti podobným výjimkám. Stanovení minimální tržby by vedlo k nežádoucímu dělení nákupů a dalším negativním dopadům na funkčnost a efektivitu systému.

Co když podnikatel účtenku nevydá?

Zákazník by ji po něm měl požadovat. Pokud zaplatí cenu včetně DPH a on to DPH neodvede, tak zákazníka o tu částku prostě okradl. Systém samozřejmě není samospasitelný, ale bude doprovázen systematickou kontrolou a sankcemi. Zákazník však účtenku převzít nemusí a sankcionován za to nijak nebude.

Vznikne povinnost evidovat tržby a vydávat účtenky v případě, že v rámci svého podnikání budu využívat mincovní automaty?

Standardnímu režimu evidence tržeb by neměl podléhat prodej zboží nebo služeb v samostatných prodejních automatech (tedy automatech nepřipojených k síti a nevybavených tiskárnou). Jde o jednu z výjimek, kterými zákon zohledňuje specifické podmínky podnikání, které evidenci ve stávající podobě technicky neumožňují. Netýká se to však všech „automatů“ – např. samoobslužné pokladny v supermarketu evidenci tržeb podléhají.

Bude si muset podnikatel koupit registrační pokladnu?

Nechceme se vracet k registračním pokladnám, vzhledem k technologickému vývoji je prioritou moderní online systém, který funguje lépe a pro podnikatele je levnější a jednodušší. Navíc registrační pokladny se dají poměrně jednoduše obcházet.

Malému podnikateli může stačit tablet nebo chytrý telefon, jen si pořídí malou příruční tiskárnu. Větší firmy v řadě případů mají moderní pokladny, které jen vyžadují jen aktualizovat software a připojit na internet.

Systém je založený na tom, že je otevřený pro konkurenci. Každý si může pořídit takové zařízení, které mu vyhovuje a od koho chce. Žádné certifikace, žádný monopolní dodavatel. To požene ceny zařízení dolů. Zároveň bude možné si potřebné zařízení pronajmout.

Jsou v ČR místa, kde se kvůli připojení nebude moci prodávat?

Pokud podnikatel nebude objektivně schopen zajistit odpovídající internetové připojení, požádá o výjimku z povinnosti evidovat tržby online. Na základě udělené výjimky dojde k užívání zjednodušeného režimu tak, aby danému podnikateli nebylo ztěžováno nebo dokonce znemožněno podnikání.

Elektronická evidence tržeb také počítá s případy výpadku internetového připojení., v jehož rámci dojde k odeslání informace finanční správě po obnovení internetového připojení, a to do 48 hodin od provedení transakce. Podezřele časté výpadky budou ovšem důvodem ke kontrole – z důvodu, aby nedocházelo k obcházení zákona.