Daňová specifika darů pro zaměstnance
Je poskytování darů zaměstnancům výhodné či nevýhodné? Jaké jsou daňové aspekty tohoto darování na straně zaměstnance a na straně zaměstnavatele?
Dotaz:
Zaměstnavatel (s. r. o.) chce dávat dárky zaměstnancům při narozeninách, Vánocích apod. (např. zlatý řetízek za 5 000 Kč při příležitosti 30. narozenin, dárkový koš v hodnotě 3 000 Kč na Vánoce). Předpokládám, že dar bude z pohledu zaměstnavatele vždy nedaňový náklad. Ale potřebovala bych vědět, jaký dar bude osvobozen od daně z příjmů u zaměstnance. Dar uvedený v příkladu (zlatý řetízek) asi bude zdaněn jako příjem dle § 6 vždy, je to tak? Nemohu u něj uplatnit pravidlo FKSP do 2 000 Kč, protože to nejsou 50. a další 5. narozeniny. Jde mi o konkrétní výčet, kdy zaměstnanec nemusí dar zdanit. Když totiž zaměstnanci řeknete, že mu dáváte dárek, ale musí ho zdanit ve mzdě, tak se to často nesetká s pochopením (místo motivace je zaměstnanec dotčen).
Musí zaměstnanec zdanit dárek i v případě, když ho zaměstnavatel zaúčtuje na vrub daňově neuznatelných nákladů (tzn. účtuji na účet 513)? Je nesprávné tvrzení, že když zaměstnavatel nemá zlatý řetízek za 5 000 Kč v nákladech firmy (ale je na účtu 513), tak ho nemusí zdanit ani zaměstnanec? Nahlíží se v této problematice stejně na zaměstnance v pracovním poměru jako na zaměstnance zaměstnané na základě DPP, DPČ?
Odpověď:
Obecně lze předeslat, že dary zaměstnancům jsou vesměs daňově nevýhodné (až na výjimky) a rovněž je otázkou, zda se v případě nepeněžních darů volba zaměstnavatele vždy setká se zájmem zaměstnance - spíše by možná uvítali peněžitý dar, případně poukázku na odběr spotřebního zboží v obchodě podle vlastní volby.
Darem zaměstnavatele zaměstnanci může být prakticky téměř cokoliv, pro daňové účely je ale stěžejní rozdělení těchto bezúplatných plnění dle formy – peněžité versus nepeněžité (věcné). Obě formy mají odlišné daňové dopady z pohledu obdarovaného zaměstnance. Zatímco nepeněžní forma může být od daně osvobozena v souladu s § 6 odst. 9 písm. g) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění p.p. („ZDP“), tak peněžitá forma nikoliv a je tak vždy zdanitelnou součástí „mzdy“ dotyčného zaměstnance dle § 6 odst. 6 ZDP. Z pohledu zaměstnavatele se ovšem v každém případě jedná o daňově neuznatelný výdaj podle § 25 odst. 1 písm. t) ZDP.
Jak je konkrétně stanovena avizovaná podmínka osvobození příjmu zaměstnance od daně z příjmů:
- „hodnota nepeněžního bezúplatného plnění poskytovaného z fondu kulturních a sociálních potřeb podle příslušného předpisu,6a) u zaměstnavatelů, na které se tento předpis nevztahuje, hodnota nepeněžního bezúplatného plnění poskytovaného za obdobných podmínek ze sociálních fondů nebo ze zisku (příjmu) po jeho zdanění, anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a to až do úhrnné výše 2 000 Kč ročně u každého zaměstnance.“
Odkaz na poznámku pod čarou – 6a) – směřuje do vyhlášky č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění p.p., která je sice a priori určena organizačním složkám státu a příspěvkovým organizacím, ovšem v tomto případě je skrze daňovou podmínku relevantní rovněž pro jiné zaměstnavatele, zejména pro podnikatelské subjekty. Problematiku darů zaměstnancům řeší § 14 zmíněné vyhlášky (výběr):
(1) Z fondu lze poskytovat zaměstnancům věcné nebo peněžní dary
a) za mimořádnou aktivitu ve prospěch zaměstnavatele při poskytnutí osobní pomoci při požáru, živelní události a při jiných mimořádných případech a za aktivitu humanitárního a sociálního charakteru a péči o zaměstnance a jejich rodinné příslušníky,
b) při pracovních výročích 20 a každých dalších 5 let trvání pracovního nebo služebního poměru u zaměstnavatele; do pracovního výročí lze započítat i dobu trvání pracovního poměru u jiných zaměstnavatelů; do pracovních výročí nelze zahrnout dobu výkonu práce konané na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr,
c) při životních výročích 50 let a každých dalších 5 let věku,
d) při prvním odchodu do starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně.
Místo poskytování darů by měl zaměstnavatel uvážit obecně daňově výhodnější jiné, zástupné benefity, jako například příspěvky na rekreace a zájezdy, na kulturní a sportovní akce, nově také na tištěné knihy [viz § 6 odst. 9 písm. d) ZDP], podporu penzijních produktů v souladu s § 6 odst. 9 písm. p) ZDP, zvýhodněné stravenky.
Pro účely daní z příjmů se za příjmy ze závislé činnosti považují nejen mzdy za pracovní poměr, ale také odměny z dohod konaných mimo pracovní poměr (DPP, DPČ). Všechny dotyčné osoby jsou proto na poli daní z příjmů „zaměstnanci“, a mohou tudíž bez rozdílu využívat daňových výhod (i nevýhod) zaměstnaneckých benefitů (vyjma darů při pracovních výročích, jak je výše zvýrazněno). Vyplývá to z § 6 odst. 1 versus 2 ZDP. Poskytované dary by měl zaměstnavatel účtovat na věcně příslušný účet 543 – Dary, a jde-li o plátce DPH, pak připomeňme, že u takto využitých přijatých zdanitelných plnění nemůže nárokovat odpočet DPH na vstupu.